Rehabilitace je (dle definice OSN) proces, jehož cílem je umožnit osobám se zdravotním postižením, poškozeným úrazem, nemocí nebo vrozenou vadou, aby dosáhly a zachovaly si optimální fyzickou, smyslovou, intelektovou, psychickou a sociální úroveň funkcí a poskytnout jim prostředky pro změnu jejich života k dosažení vyšší úrovně nezávislosti. Rehabilitace může zahrnovat opatření pro zajištění a obnovu funkcí nebo opatření kompenzující ztrátu nebo absenci funkce nebo funkční omezení.

Ucelenost v rehabilitaci znamená především včasnost, provázanost jednotlivých oblastí rehabilitace (léčebné, sociální, pedagogické a pracovní) a také komplexnost. Cílem ucelené rehabilitace je co nejrychlejší a nejširší zapojení osob se zdravotním postižením, poškozených úrazem, nemocí, nebo vrozenou vadou, do všech obvyklých společenských aktivit s maximálním důrazem na jejich úspěšné pracovní začlenění a maximální míru samostatnosti.

Základním obsahem ucelené rehabilitace musí být co nejvíce minimalizovat důsledky trvalého nebo dlouhodobého zdravotního postižení.